Prvý titul "Šampión Slovenska" pre plemeno RR bol zadaný v roku 1997. Odvtedy bolo plemenu zadaných viac ako 100 týchto titulov.
Pozri kompletný archív ocenených slovenských RR.
INDIVIDUÁLNÍ BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY HONIČŮ PRO RHODÉSKÉ RIDGEBACKY
1. Nos
Kvalitu nosu posuzuje rozhodčí v průběhu celých zkoušek. Tuto možnost má rozhodčí zejména, když sleduje psa při honění zajíce, podle toho jestli stopu častěji ztrácí, podle odmlk při hlášení, nebo také podle rychlosti s jakou pes dovede vyhledávat zajíce po stopách, které vedou k zaječímu loži a pod. Při slabším nose je obvyklé, že déle hledá i svého vůdce. Rozhodčí musí přihlédnout k okolnostem, které mohou práci psa ovlivnit ( silné mrazy, mimořádné sucho, chemické postřiky a nátěry, pokrývka zmrzlého sněhu apod.)
2. Hledání : Zkouška se provádí na společném honě nebo naháňce. Do leče se mohou vypustit najednou nejvíce 3 psi. Vůdce při zahájení leče vypustí psa a pozvolna prochází lečí jako honec. Pes se má po vypuštění z řemene na příkaz k hledání snažit co nejrychleji najít zvěř. Při tom pes musí vnikat do houštin a zvěř vyhledávat v přiměřeně velkém prostoru leče. Přítomnost vůdce si má pes v určitých intervalech, asi po 5 minutách, pokud nehoní zvěř, ověřit a řídit se směrem honěné leče. V případě, že se vyskytnout překážky hlavně při nedostatku zvěře, rozhodčí jsou oprávněni přidělit psům náhradní práci tzn.nechají psy hledat v jiném vhodnějším prostoru. Hlavní chybou je, když se pes zdržuje v blízkosti vůdce, vyhýbá se houštinám a krytinám, neorientuje se podle vůdce a neprojevuje dostatečný zájem o stopy. Pes, který se od vůdce nevzdaluje více jak 100 metrů, aby hledal ve větším prostoru, musí být hodnocen nejvýše známkou 1. Pokud se zkoušky honičů konají se zaměřením na prokázání práce na černou zvěř, musí pes projevovat soustavný zájem o vyhledávání této zvěře a omezit zájem o ostatní spárkatou zvěř. Při obzvlášť rozsáhlé leči může být vyjímečně se souhlasem vrchního rozhodčího vypuštěno najednou všech 6 psů tak, aby byl obsáhnut celý vyznačený komplex.
Další chyby . pes nehledá zvěř nosem, ale zrakem a sluchem, spoléhá se na vyhledání zvěře dalším psem, zdržuje se dlouho v místech, kde se zvěř pásla nebo na stanovištích zvěře apod.
Při Individuálních barvářských zkouškách honičů pro rhode
ské ridgebacky se institut společný hon nebo naháňka chápe jako individuální práce psa na teplé stopě zvěře černé nebo zaječí, kdy společný hon je demonstrován rozhodčími a vůdci, popřípadě koronou bez možnosti vyjmenovanou zvěř štvát.
3.Vodění na řemeni Pes má jít klidně vedle levé nohy vůdce, nebo na "šouláku" za vůdcem. Pes má jít tak, aby nepřekážel, nepředbíhal, netahal vůdce nebo za ním nezaostával, nesmí ani jinak ztěžovat vodění. Vůdce nesmí rukou držet přes rameno přehozené vodítko. Disciplína se zkouší v lese v tyčovině a sleduje se v průběhu celých zkoušek.
4. Dosled černé zvěře na uměle založené pobarvené stopě staré 12-24 hodin Pobarvená stopní dráha má být dlouhá 650 kroků se dvěma změnami směru, s úhlem menším než 90 stupňů. Časový limit vypracování stopy je 1 hodina.
Pro založení jedné stopní dráhy se použije 0,3 l barvy divočáka nebo vepřové krve. Barva se pokládá tzv. tupováním pomocí hubky nebo savého tamponu na tyče namáčeného do nádobky s barvou. Hubkou se pak dělají na stopní dráze znaky barvou na půdě, kamenech apod. v rozpětí dvou kroků - 1,5 m od sebe. Vzdálenost jednotlivých stopních drah musí být nejméně 120 m od sebe. Místo počátku stopní dráhy se označí číslem na straně, místo nástřelu pak zálomkem s barvou. Směr stopní dráhy prvních asi 15 m se vyznačí na stromech zepředu, dále jsou stromy na stopní dráze vyznačeny z opačné strany pro kontrolu rozhodčích, aby je vůdce neviděl. Hodina položení stopní dráhy je vyznačena na lístku na stromě u čísla stopní dráhy.
Stopní dráha se ve vzdálenosti asi 300 kroků označí jako lože, od kterého se volně vypustí pes, který je rozhodčím předem nahlášen jako hasič nebo oznamovač, aby zbývající část barvy vypracoval pes samostatně. Další lože se označí ve vzdálenosti asi 500 kroků na stopě, odkud bude vypuštěn pes, který pracuje na stopě jako vodič na barvářském řemeni. Zbývajících 150krů je již viditelně označeno na stromech až po místo, kde je položen divočák. Rozhodčí sleduje vypracování stopy volně vypuštěného psa s a také může pokud k tomu není určen jiný rozhodčí ukrytý v blízkosti odloženého divočáka.
Před nasazením psa na práci na barvě musí předem vůdce oznámit rozhodčímu způsob práce psa (vodič, oznamovač, hlasič).
a) vodič (dosled na řemeni) - pes je nasazen na označený nástřel, naveden na směr stopní dráhy a pak pracuje na plně rozvinutém 5 m dlouhém barvářském řemeni. Pes pracuje buď přímo na stopě, nebo může jít pod větrem i několik metrů, ale od stopní dráhy by se neměl vzdálit více než 20 m, což se při překročení posuzuje jako sejití ze stopy. Pokud pes sejde ze stopy, rozhodčí nechá psa opravit, znovu nasadit na stopu. Každá oprava má za následek snížení známky o jeden stupeň. Pes nesmí jít příliš rychle, aby jmu vůdce stačil normálním krokem. Pes, který pracuje jako vodič, bude na příkaz rozhodčího vypuštěn ve vzdálenosti 500 kroků od nástřelu z druhého lože, aby zbývajících 150 kroků ke kusu vypracoval stopní dráhu sám.
b) hlasič (dosled volně) -stopní dráhu vypracovává pes na barvářském řemeni asi 300 kroků po první lože. Odtud na povel rozhodčího vůdce psa vypustí volně, aby zbytek stopní dráhy vypracoval sám, rozhodčí a vůdce zůstanou na místě. Pes má dojít ke kusu do 5 minut a začít hlásit u kusu. Hlášení psa musí trvat do doby příchodu vůdce (cca 5-7 minut).
Nedostatečné hlášení se hodnotí nižší známkou. Selže-li pes jako hlasič, musí se nechat do 10 minut přivolat (od doby vypuštění psa) a dosled do prvního lože provede znovu, ale jako vodič. Známka z výkonu se sníží o jeden stupeň.
c) Oznamovač( dosled volně) - stopní dráhu vypracuje pes na barvářském řemeni po první lože, což je asi 300 kroků a na příkaz rozhodčího je pes vypuštěn, aby zbytek dráhy vypracoval ke kusu sám.
Druhý rozhodčí, který je dobře ukrytý nedaleko odloženého divočáka, sleduje jestli pes ke zvěři došel a ověřil si ji. Když pes od divočáka odejde, oznámí to signálkou rozhodčímu, který čeká u prvého lože.
Pes se má do 5 minut vrátit k vůdce a naučeným způsobem oznámit, že kus našel a pak nejkratší cestou ke kusu přivést vůdce.
Naučený způsob, kterým pes oznamuje, že zvěř našel, oznámí vůdce předem rozhodčímu.
Pokud pes jako oznamovač selže, musí se do 10 minut (od doby vypuštění psa) nechat přivolat na dosled od prvního lože provede znovu, ale jako vodič. Známka z výkonu se sníží o jeden stupeň.
Celková práce na stopě (barvě) je limitována 1 hodinou, včetně vyzkoušení psa (jeho chování) u zastřelené zvěře. Pes, který uspěje na dosledu jako hlasič, nebo oznamovač, je hodnocen současně s chováním u střelené zvěře známkou 4.
Na zakládání stopních drah dohlíží rozhodčí, případně pověřený pořadatel. Pořadí psů na dosledu se zásadně losuje.
5.Chování u střelené zvěře Disciplína se zkouší na konci stopní dráhy při dosledu. Zkouška se má provést se zašitým divočákem, který v době zkoušek není zmrazený. Posuzuje se hlavně zda pes nenačíná zvěř.
Známkou 4 se hodnotí chování psa, který projeví nebojácnost, případně vzrušení a zájem o ulovenou zvěř tím, že ji zaštěká, kouše, ale nenačíná, očichává apod. Pes má zůstat u zastřelené zvěře a vyčkat do příchodu vůdce, nebo po ověření uloveného divočáka se vrátit k vůdci do 3 minut.
Za hlášení u kusu nebo jeho oznámení se připočítává 1-5 bodů.
Známkou 3 se hodnotí chování psa, který projeví nebojácnost, vzrušení a zájem o ulovenou zvěř, ale nevyčká u uloveného kusu.
Známkou 2 do 3 minut, nevyčká než přijde vůdce,nebo ani do 3 minut se k vůdci nevrátí.
Známkou 1 se hodnotí chování psa, který o ulovenou zvěř projeví malý zájem.
Známkou 0 se hodností chování psa, který se bojí k divočákovi přiblížit, nebo pes vytrhává z divočáka kusy zvěřiny a polyká je-načíná.
6.Ochota k práci na černou zvěř Tato disciplína se zkouší ve zkušební obůrce, která je umístěna mimo oblast obory, ve které je černá zvěř trvale držena. Zkušební obůrka je dvouplášťová, vnitřní část má rozměry cca 3x3 m, vnější oplocení je vzdáleno od vnitřního 15-30 cm, aby byla zaručena práce bez kontaktu. Oba pláště zhotovené z přírodního materiálu(dřevěné oplocenky) budou opatřeny řádně uzavíratelnými dvířky. Při dostatečně silných kůlech lze pláště (oplocení) opatřit pouze na tuto jednu řadu kůlů. Výška vnějšího pláště je 2 m.
Pes je vypuštěn na pokyn rozhodčího 30 m pod větrem směrem k obůrce s povelem "hledej". Pes by měl černou zvěř navětřit a do dvou minut dosáhnout vnějšího pláště zkušebního zařízení. Délka zkoušky u vlastní obůrky je 5 minut.
Pes po dosažení vnějšího pláště má projevit ochotu k práci s projevy tvrdého doléhání a soustavného hlášení. V případě tvrdého doléhání, kde hrozí poranění psa musí rozhodčí zkoušku ukončit před časovým limitem.
Známkou 4 se hodnotí výkon psa, který nepřetržitě 5 minut divočáka hlásí, s hlasitými projevy útočí na oplocení se snahou bezprostředního kontaktu.
Známkou 3 se hodnotí výkon psa, který bez hlasitých projevů tvrdě útočí na oplocení a hrozí jeho poranění nebo projev je krátkými hlasitými projevy s náznaky útoku divočáka.
Známkou 2 se hodnotí výkon psa, který divočáka hlásí dobu kratší než 5 minut, od oplocení se vzdálí, aby zpravidla vyhledal vůdce a po povzbuzení se k obůrce vrátí.
Známkou 1 se hodnotí výkon psa, který sice divočáka v oplocení krátce hlásí, ale opětovně se vrací k vůdci a je ho nutné vícekrát povzbuzovat, aby se k divočáku vracel.
Známkou 0 se hodnotí pes, který se divočáka bojí, nehlásí ho, samostatně se neodváží do blízkosti obůrky a celkově nemá o práci zájem.
Za každé opuštění prostoru oplocenky se snižuje známka a jeden stupeň.
7.Chování na stanovišti Pes má prokázat, že je na stanovišti úplně klidný. Vůdci se rozestaví podél leče-mladého lesního porostu asi 20 m od sebe. Honci procházejí lečí a imitují hon včetně asi 2-3 výstřelů do vzduchu. Pes je připoután na vodicím řemeni, které má vůdce přes rameno a nesmí do držet rukou. Pes, který projeví neklidným pohybem, hlasem nebo potahováním řemene, má za každou chybu sníženou známku. Pes, který je volně u nohy neuvázaný, je zvýhodněn koeficientem pro výpočet bodů.
8.Poslušnost Rozhodčí sledují v průběhu zkoušky, jak pes reaguje na povely vůdce. S ohledem na temperament honiče nelze hodnotit přivolání psa pokud sleduje teplé stopy zvěře. Poslušnost je možno posoudit u zkoušky chování po výstřelu a jeho přivolání po skončení hledání. Pes má přijít ochotně k vůdci a dát se v klidu uvázat na vodící řemen. Přivolávací signál je možno dát signální trubkou, lesním rohem nebo píšťalou - s tím musí být rozhodčí seznámen. Jinak pro posouzení jsou směrodatné všechny rozkazy, které pes dostal od vůdce s přihlédnutím na jejich plnění při celém průběhu zkoušek.
K individuálním zkouškám RR budou připuštěni psi od stáří 12.měsíců. IBzH RR budou jednodenní, maximální počet psů ve skupině bude 6 psů.
Při hlasitosti na zajíce, lišku nebo divočáka bude připočteno 1 - 5 bodů dle prokázané hlasitosti
IBzH RR klasifikují RR k dosledu černé zvěře
Informace pro majitele rhodéských ridgebacků a návod jak postupovat, aby nebyl v honitbách problém :
Od 1.7.2002 platí v České republice nový Zákon o myslivosti č.449/2001 Sb. V tomto zákoně je přísně definováno, kdo může v honitbě usmrcovat toulavé psy. Upozorňuji na slovo toulavé, neboť odběhnutí psa od pána, popřípadě jeho zmatené hledání páníčka nelze považovat za toulání. Tuto oblast tedy řeší § 14 pís.e) zmíněného zákona, kde jsou vyjmenována práva myslivecké stráže. Dále je tato otázka řešena v části páté, hl.1§ 35, odst. 3,písmeno e)- myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn.
Dále upozorňuji, že zákon dovoluje mysliveckému hospodáři některá svá práva převést na jinou osobu, mající platný lovecký lístek a je uživatelem (nájemcem honitby)
Zákon vysloveně zakazuje v § 14 usmrcovat psy ovčáckých a loveckých plemen, dále zakazuje usmrcovat psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební. Je proto nutné, pokud se budete pohybovat se svým ridgebackem v honitbě, mít souhlas vlastníka honebních pozemků, nebo starosty honebního společenstva popřípadě nájemce honitby, což může být i myslivecké sdružení. Velmi rozumné je, vždy tam kam chcete chodit se svým ridgebackem, seznámit se s hospodářem (nemusí to být myslivecké sdružení tzv.lidový myslivci), mysliveckou stráží v daném teritoriu a přednést mu svůj požadavek. Pokud vám sdělí území, kde je tzv. komora a podobný výraz, těmto oblastem se vyhýbejte, neboť v této oblasti se odlov zvěře neprovádí, neboť se v tomto prostoru zvěř zdržuje, popřípadě rozmnožuje, přečkává zimu a pod. Není úplně od věci pořídit si na svého ridgebacka oranžový reflexní obojek s logem myslivecké pojišťovny Halali , který by měl být mezi mysliveckou veřejností všeobecně znám.
Souhrnně řečeno - naším ridgebackům by nemělo hrozit žádné nebezpečí při volném pohybu v honitbách, pokud splníte některé připomínky. Pokud by však došlo k újmě zdraví vašeho ridgebacka, ač myslivec, doporučuji velmi tvrdě jít za právem, povolat Policii ČR a za svého psa bojovat. Jsou mezi osobami, které mají právo vykonávat myslivost, i nezodpovědní jedinci myslící, že toto právo z nich dělá neomezené vládce honitby. Pravda je skutečně jiná.
