Poprvé jsem se s RR setkala v roce 1965 v době, kdy jsem žila v Rhodesii.
Upřímně si nevzpomínám, že bych za čtyři a půl roku mého pobytu zde viděla víc
než jeden vrh s bezridgovým štěnětem.
Když jsem se v roce 1969 vrátila do USA, poznala jsem několik původních
amerických chovatelů, mezi nimiž se tradovala spousta historek . Jedna z nich
byla, že došlo ke spojení dvou psů bez ridge (jestli to byla nehoda nebo záměr
nebylo nikdy zmíněno). Jelikož jsou často štěňata bez ridge utracena, pak by se
mohlo zdát že, pokud to byla pravda, jednalo se o záměr. Příběh říkal, že v
tomto vrhu byl minimálně jeden pes s ridge. Tato myšlenka mi po celou dobu vězí
v paměti…
Později jsem se setkala s jinou chovatelkou, která tvrdila, že už ji nebaví
uspávat nejlepší psy ve vrhu jen kvůli tomu, že nemají ridge. Záměrně nakryla
fenu bez ridge, protože z hlediska stavby těla byla zdaleka nejkorektnějším psem
ve vrhu. Jedno z jejích štěňat se zařadilo mezi nejúspěšnější výstavní psy a mám
pocit, že ostatní také získali šampionáty.
Po celá léta, co se pohybuji v chovu, se mi nikdy nenarodilo štěně bez ridge
(nebo s dermoidem), až dokud jsem nevybočila ze svých linií. Tato fena měla 12
štěňat, z nichž 6 nemělo ridge. Byla jsem šokovaná. Začala jsem přemýšlet o
všech těch historkách, co jsem slyšela léta zpátky, o bezridgových psech chovu.
A potom, na Světovém Kongresu, přišlo ohromné oznámení, že „gen“ pro ridge byl
objeven.
Když jsem četla studii Nikki Salmon-Hilbertz, kterou publikovala ve Švédsku,
byla jsem fascinovaná. Obě mé starší feny jsem nakryla psy, kteří spolu nebyli
příbuzní, a vida – oba měli polovinu psů ve svých vrzích bez ridge.
Samozřejmě v obou případech byla nejlépe stavěná fena ve vrhu bez ridge.
Vzhledem k tomu jsem se rozhodla obě tyto feny nakrýt, samozřejmě po vyřízení
zdravotních vyšetření. Hledala jsem psy, kteří nikdy neměli ve vrhu štěně bez
ridge, i když byli použiti ve více liníích. Ozvalo se mi několik významných
chovatelů a nabízeli jejich psa. Taky jsem se s pár chovateli domluvila, že
necháme psa bez ridge, abychom mohli zkusit spojení dvou bezridgových jedinců.
Se svými prosbami jsem uspěla a velmi si těchto chovatelů, kteří pochopili, co a
proč se snažím dělat, vážím.
Potom jsem kontaktovala doktorku Hilbertz, abych se jí zeptala, jestli by měla
zájem o DNA některého z těchto štěňat, načež mi přišla odpověď v podobě
nadšeného ano. Takže tak. Feny jsou nyní dost staré na krytí a začínáme s naším
experimentem. Jedna z fen byla nakryta psem, který nikdy nedal štěně bez ridge,
a druhá psem, který sám ridge nemá.
Jako vědec si nemyslím, že genetika ridge je jednoduchá Mendelovská genetika,
jak byl „ridge gen“ chápán mnoha lidmi. Říct o ridgebackovi, že je RR, Rr nebo
rr nevysvětluje krátké ridge, ridge bez korunek nebo naopak s více korunkami. A
tak nás velký genetický výzkum začal.
Studie publikovaná Claytonem Heathcockem se taktéž zabývá otázkou jak jednoduché
tohle je?
Ridge RR i TR je výsledkem mutace v 18. chromozomu, ve kterém je část DNA o
délce 133 400 nukleotidů duplikována. Tento duplikovaný segment chromosomu 18 je
nazýván „ridge gen“, ale zahrnuje čtyři známé geny a část pátého. Pravděpodobně
je právě přítomnost mnohonásobných kopií jednoho nebo více těchto genů
zodpovědná za vznik ridge během embryonálního vývoje mechanismem, který zatím
není známý.
Jelikož je fenotypový projev ridge založen ve více lokusech, není jeho dědičnost
tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Zatím nebyl vyvinut žádný DNA test, který
by dokázal rozlišit takzvané dominantní homozygoty od heterozygotů. Jinými slovy,
pouhým koukáním na psa s ridge nepoznáte, jestli ve spojení s jiným psem
vyprodukuje štěně bez ridge, nebo ne. Doufáme, že díky těmto dvěma spojením bude
doktorka Hiberlitz schopná najít více informací, takže bychom eventuelně mohli
najít cestu, jak odlišit heterozygota od homozygotně dominantních psů.
Druhá část mého výzkumu se zabývá přítomností bílé barvy, hlavně pak na tlapkách
a krku. Když jsem se dívala na své psy bez ridge, uvědomila jsem si, že ve
většině případů měli jen malé tečky bílé na hrudi, ale nikdy ne bílé packy,
prsty nebo „ponožky“, i když jejich sourozenci s ridge měli bílé nad standard.
Moje hypotéza je, že naší snahou vyhnout se bílé barvě ve vrzích jsme navýšili
počet narozených štěňat bez ridge (fenomén, který jsem během posledních 45 let
zaznamenala). Sbírala jsem data od lidí z celého světa a doufám, že získám
dostatečné množství údajů, aby byl výsledek statisticky významný.
Nevylívejte vaničku i s dítětem! Jednou možná budeme tyto psy bez ridge
potřebovat...
Ann Chamberlain
Mazoe Ridgebacks
- do češtiny přeložila Hana Vitulová, chs Resh Zone (www.reshzone.cz)
- publikováno na OF COURSE RRs (http://ofcourserhodesianridgebacks.farming.officelive.com/RidgelessStudy.aspx)
(CAN) -
- "doktorská" korekce Peťa Fedorová :) -
